Dvě ženy oddělené dobou spojují deníky. Závěrečné rozuzlení románů Jménem mojí sestry a Srdcem mojí babičky.
Když se čerstvě rozvedená Kamila ponoří do deníků Židovky Julie zděděných po babičce, netuší, že se její život co nevidět obrátí vzhůru nohama. Novou práci jí nečekaně ztrpčuje minulost a současně se zaplétá do milostného trojúhelníku.
Julie se s nastolením protektorátu potýká s nenávistí a ústrky ve společnosti a i ve své rodině nachází čím dál menší porozumění. Pak jí po letech zkříží cestu kamarád z dětství. Má jejich láska šanci na přežití, když jsou transporty do Terezína v plném proudu?
SLOVNÍČEK CIZÍCH SLOV, MÍST A OSOBNOSTÍ
ACHAŠVERÓŠ – též Ahasver, perský velkokrál z rodu Achaimenovců vládnoucí od listopadu 486 do srpna 465 př. n. l. Pojednává o něm biblická kniha Ester (ztotožňován s Xerxem I.).
AUFBAUKOMMANDO – „kommando výstavby“ čítající 342 mladých židovských mužů. Jednalo se o první transport (ze dne 24. 11. 1941) do vznikajícího terezínského ghetta.
BAR MICVA – náboženský obřad, během kterého se z židovského chlapce stává nábožensky dospělý muž, který na sebe bere odpovědnost za dodržování micvot – přikázání. Slaví se ve 13. roce života chlapce. Ženskou obdobou obřadu je pak bat micva.
BARUCH HAŠEM – pozdrav, „pochválen buď, Hospodine“ (z hebrejštiny).
BAT MICVA – viz bar micva.
BRACHA – požehnání (plurál brachot), modlitba recitovaná ve specifickém místě obřadu, liturgie nebo jiné činnosti. Účelem požehnání je vyjádřit uznání Boží svrchovanosti a Boha jako zdroje veškerého dění.
BRIT MILA – hebrejsky „obřízka“. Židovský náboženský obřad za přítomnosti rodiny a přátel, který vítá narozené židovské chlapce do svazku mezi Bohem a Izraelem. Provedení obřízky je jeden z nejdůležitějších příkazů Tóry.
ESTER – biblická postava a hlavní hrdinka starozákonní knihy Ester. Byla manželkou krále Achašveróše. Zachránila perské Židy před vyhlazením (intrikami Hamana, viz Haman), což se připomíná o židovském svátku purim.
EREC JISRA’EL – „Země izraelská“. Hebrejský název území, které podle Židů Bůh přislíbil izraelskému národu. Nekopíruje přesně současné hranice státu Izrael.
FREDY HIRSCH – židovský pedagog, sportovec a sionista. Měl na starosti výchovu a vzdělávání dětí v Terezíně a později i v Osvětimi, kde ve věku 28 let zemřel.
HALACHA – souhrn židovského náboženského a biblického práva, obsahuje příkazy a zákazy, písemné i ústní tradice Tóry.
HAMAN – perský vezír krále Achašveróše z biblické knihy Ester. Nepřítel Mordechaje, Ester a všech Židů.
HAŠEM – výraz, kterým Židé nahrazují Boží jméno (z hebrejštiny).
HEIM – dětský domov. Děti v Terezíně byly většinou ubytovány odděleně od rodičů a příbuzných.
CHALA – speciální bochník chleba pro šábesové a sváteční hostiny.
CHANUKA – Svátek světel. Připomíná opětovné vysvěcení druhého Chrámu po povstání Makabejských ve 2. století př. n. l. Slaví se osm dní, v období od konce listopadu do konce prosince. Hlavní chanukovou tradicí je rozsvěcování světel na osmiramenném svícnu (chanukija), kdy je každý večer postupně zapáleno o jednu svíci víc, až poslední večer svátku hoří všech osm. Na svícnu je umístěna ještě devátá svíce (šamaš), která slouží k zapalování ostatních svící.
CHUPA – baldachýn používaný při židovské svatbě, v přeneseném významu může označovat také samotnou svatbu nebo svatební obřad. IVRIT – moderní hebrejština (novohebrejština).
JAKOB EDELSTEIN – sionista a jeden z předních členů Rady starších ghetta Terezín na území Protektorátu Čechy a Morava za 2. světové války. Zemřel 20. června 1944 v Osvětimi.
KADIŠ ŠALEM – hebrejsky „úplný kadiš“. Chvalozpěv, který se pronáší v synagoze při předepsaných příležitostech v závěru každé bohoslužby.
KALA – hebrejsky nevěsta.
KETUBA – židovská svatební smlouva, kterou podle tradice dává ženich nevěstě při svatebním obřadu. Obsahuje výčet jeho závazků coby manžela, uvádí rovněž výši sumy, kterou žena obdrží v případě rozvodu či smrti muže.
KIDUŠ – požehnání recitované nad (červeným) vínem nebo hroznovou šťávou při sabatu.
KOŠER – „vhodný“ ke konzumaci. Potraviny a nápoje, které odpovídají židovským stravovacím předpisům kašrut (zákon o stravování). Co je a není košer, stanovuje Tóra.
KUGEL – tradiční židovský nákyp z brambor, mrkve a cuket. Podává se o svátcích.
MACES – křehký nekvašený chléb kulatého nebo hranatého tvaru. Základní pokrm na židovský svátek pesach.
MAZAL TOV – hodně štěstí (z hebrejštiny)
MEZUZA – malá schránka obsahující svinutý pergamen se dvěma pasážemi z Tóry. Umísťuje se na rám dveří v židovských domech, bytech a obchodech za účelem naplnění jednoho z 613 přikázání Tóry.
MICVA – přikázání (plurál micvot), jedno ze 613 přikázání, která se nacházejí v Tóře.
MORDECHAJ – bratranec a zároveň adoptivní otec Ester. Patřil k vojákům hlídajícím bránu královského paláce. Jednoho dne se mu podařilo zmařit atentát na krále Achašveróše, čímž si získal jeho přízeň.
NICHOLAS WINTON – makléř a humanitární pracovník, který v roce 1939 zachránil 669 převážně židovských dětí z protektorátu před transportem do koncentračních táborů tím, že jim zajistil odjezd vlakem do Velké Británie (viz také Trevor Chadwick). K vůbec největšímu transportu s 250 dětmi, naplánovanému na 1. září 1939, už nikdy nedošlo, ve stejný den vypukla druhá světová válka.
PESACH – „Svátek nekvašených chlebů“ je jedním z nejdůležitějších a zároveň nejstarších židovských svátků. Připomíná vyvedení Židů z Egypta pod Mojžíšem a cestu ke svobodě.
PURIM – nejveselejší židovský svátek. Připomíná vysvobození perských Židů z intrik zlého vezíra Hamana, který je chtěl bezpodmínečně vyhubit, jak je zaznamenáno v knize Ester. Mezi tradiční zvyky patří například vzájemné obdarovávání se dárky nebo pořádání karnevalů.
SABAT (ŠABAT, ŠÁBES) – sedmý den v týdnu věnovaný odpočinku a upuštění od pracovní i všední činnosti. Jedná se o nejdůležitější svátek v judaismu, jeho dodržování je nařízeno přímo Desaterem. Začíná v pátek před západem slunce.
SEDEROVÁ VEČEŘE (SEDER) – rituální večeře připomínající vyvedení Izraele z egyptského otroctví. Má přesně stanovený průběh a pořadí úkonů. Kromě pojídání symbolický pokrmů jako macesy se předčítají texty z pesachové hagady (kniha zaznamenávající řád domácích bohoslužeb při sederu během svátku pesach).
SIDUR – židovská modlitební knížka pro všední dny a sabat. Obsahuje liturgické texty ve stanoveném pořádku v různých formách.
SIONISMUS – myšlenkový směr, který vznikl ve druhé polovině 19. století mezi evropskými Židy. Jeho hlavním cílem je přesídlení Židů do Země izraelské (viz Erec Jisra’el) a vybudování židovského státu.
SONDERBEHANDLUNG – bez soudního řízení.
ŠALOM ALEJCHEM – hebrejsky „mír budiž s vámi“, „mír vám“.
ŠIDUCH – systém dohazování, v rámci něhož jsou nezadaní Židé v ortodoxních židovských komunitách představováni protějškům za účelem sňatku.
ŠLOJSKA – místo, kde byly v Terezíně prohledávány a okrádány příchozí transporty.
ŠOULET – židovské jídlo, které se připravuje z luštěnin, jako jsou fazole, cizrna, sója a hrách.
TANACH – hebrejská bible (posvátné spisy, které jsou součástí Starého zákona).
TÓRA – první ze tří částí Tanachu, neboli prvních pět (Mojžíšových) knih hebrejské bible. Obsahuje Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronomium.
TREVOR CHADWICK – britský učitel a nejbližší spolupracovník Nicholase Wintona v Praze. Spolu s ním dohlížel na dětské transporty židovských dětí do Anglie v době před vypuknutím druhé světové války.
ÚSTŘEDNA PRO ŽIDOVSKÉ VYSTĚHOVATELCTVÍ – nacistický úřad, který sídlil od roku 1939 v Dělostřelecké ulici v pražských Střešovicích. Jeho hlavním cílem bylo vystěhování Židů z Protektorátu Čechy a Morava, později byl pověřen transporty židovského obyvatelstva do ghett a koncentračních táborů.